Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Tak tu mám druhou várku fotografií ze života hmyzu. A to je zatím vše. Díky za komentáře.

Je čas zakládání nových hmyzích rodinek a někteří se opravdu snaží. Tak myslí, že tady je čas skončit a počkat až vydechnete. Aby toho hmyzího sexu nebylo moc najednou. Pokračování v dalším článku - zítra.

Každý den vstávám okolo šesté hodiny a říkám si, půjdu fotit. Měla bych vstát ale ještě dřív, protože sluníčko je již docela ostré a pro fotografování není dobré. Hodinku mi trvá boj : jít..nejít, pak jdu a takto to dopadne. To už jsou stíny opravdu velké a to se mi moc nelíbí. Stejně ale pokračuji... Tak takhle by fotografie neměla vypadat, je tam dost přepalů a ani úpravou se nedaly odstranit. Třeba se někdo poučí a kritiku ráda přijmu.

Tak nám to jaro nějak utíká a přitom se moc hmyzáků u nás nerodí. Chodím po loukách a marně hledám, kde se co hýbe, sem tam malinký pavouček staví hnízdečko, skákavka skáče rychle z trávy na trávu a já nestíhám fotit ..má hlad a mušek je také jen drobítek. Ráno jsem našla berušku s velkou kapičkou na hlavičce a jednoho zmrzlíka,který se sotva držel. Dlouho nic, jen kapičky na trávě. Cestou domů se již beruška probrala a šplhala na konec trávy,chtěla se trochu ohřát. Konec, pomalu se zatahuje, sluníčko se schovává a začíná foukat. Tak ještě na zahradě jedna modrá..je dobrá.