Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Hrátky s dlouhým časem se mi docela zalíbily. Má to své výhody, nemusím se snažit držet pevně foťák, aby bylo vše dokonale ostré a hodně fotek mne doma překvapilo.

Dlouhý expoziční čas má logicky schopnost rozmazat vše, co se hýbe. Když se k tomu přidá i můj dlouhý čas a procházky se psi, vzniknout fotografie, které se někomu budou líbit a druhý je bude považovat za paskvil. Dlouhý čas a smutek, samota na procházkách jen ve společnosti našich pejsků.... Tak jsem to zkusila. Nastavit dlouhý čas 1/4 a při expozici trochu pohnout fotoaparátem nahoru, dolů a do strany. Zkusila jsem i kruh,ale to až příště. Tady byl pohyb moc rychlý,Bišinka poskočila a vypadá jako duch. U této fotografie jsem správně zaostřila a Betynu zachytila docela ostře. U poslední fotky se mi líbí pohyb větví. 4

Miluji dvě města. Prahu a Český Krumlov. Bylo 31.12.,Silvestr - poslední den v roce a my jsme za celý rok nebyli v Praze. Ráno přišlo rozhodnutí - jedu tam,vlakem,sama a sejdeme se s manželem na hlavním,až se bude vracet od maminky. Sešli jsme se a užili si vánoční a silvestrovskou Prahu, už odpoledne plnou lidiček a rachejtlí, pohody i krásné výzdoby. Atmosféru jsme nasáli a mohli jet domů na naši samotu. Bylo to opravdu skvělé. Doma jsme vystříleli pár raket,popřáli si a koukali na ohňostroje v okolí. Vidíme na pět obcí, střílelo se vesele a dlouho. Ještě mi zbývalo druhé milované a mé rodné město. Procházka ke kostelu, po břehu Vltavy zezadu Pivovaru, uličkami v klášteře a to hlavně proto, že ve městě bylo jako obvykle mraky turistů. Docela mne překvapilo množství ruských turistů, dokonce i nápisy na obchůdcích byly v ruštině. Zbytek dne jsme byli u sestry, probrali vše důležité a večer jeli domů. U Dynína byla bouračka, silnice uzavřena, lilo jako z konve a cesta se protáhla o dalš