Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Běžník kopretinový je známý tím, že svou barvu přizpůsobuje barvě květiny, na které loví. Trpělivě vyčkává, splývá s květinou a snadno se mu podaří ulovit i velkého motýla. Motýl je zabrán do sbírání pylu, běžník skrytý za květinou vyjede, plíží se kolem, náhle vyrazí vpřed a zakousne se mu do šíje. Marně se motýl brání a mlátí křídly, pavouk ho nepustí. Rána do šíje ho omračuje, protože zasáhla nervová centra. Běžník nejdříve saje na hlavě a postupně si motýla otáčí, saje po tělíčku k zadečku a když ho vysál dle libosti, odhodí mrtvolku stranou. Opět se skryje za květinu, připravený k druhému výpadu. Tento lovec včel a motýlů je konec konců hezký. Kůže působí dojmem čistého hedvábí, má někdy bílou, jindy žlutou barvu. Jsou mezi nimi elegantní dámy, které si zdobí nožky řadou pestrých náramků a záda karmínovými arabeskami. Hruď bývá někdy po stranách vroubena úzkou, světle zelenou stužkou.

Šídlo modré se poprvé objevilo v našem umělém jezírku na zahradě před třemi lety. Při jarním čištění jezírka se mezi listím pohybovaly zvláštní larvy a my nevěděli co to je. Pár jsem jich vyfotila a pátrala a teprve zjistila, že nemají šanci se u nás vylíhnout, protože v jezírku nebyla žádná vysoká traviny, na kterou by vylezly a dokončily proces proměny. Následovalo rychlé osázení již vzrostlými travinami z rybníka a čekali jsme, co se stane. A stalo se. Brzy ráno, vždy jen v době, kdy svítilo sluníčko, vylezly larvy na travinu a nastal úžasný proces líhnutí. Pršelo a tak jsem se šla podívat až v 8 hodin a byla tam, jediná, sama a zrovna to začalo. Čas 8.10 hod. . Čas 8.11 hod. Čas 8.12 hod. Čas 8.13 hod. Čas 8.19 hod. Čas 8.25 hod. a pak mi došla baterie. To se bohužel stává nám amatérům často. Propásla jsem shyb, který šídlo udělá a zavěsí se zpět na nymfu. Ale nevadí, to už mám vyfocené z loňska. Tak trochu nabito a vracím se k focení. Čas 8.47 hod. A nyní nastává poměrně dlouhá do

Samička Lovčíka nosí vajíčka v kokonu stále sebou. Nejčastěji ji najdu na zahradě v jahodách. Je trpělivá modelka a nesnaží se utéct.

Lovčík hajní - Pisaura mirabilis Jedním z běžných obyvatelů luk a lesních okrajů je pavouk Lovčík hajní. Je veliký 12-28mm, má nápadně dlouhé a silné nohy, v klidu drží přední nohy těsně u sebe. Sameček má na zadečku ostře ohraničenou světlou kresbu Lovčík hajní patří k pavouků, kteří nepředou vlastní pavučiny. Loví převážně hmyz, který kousnutím usmrtí a potom vysaje. K páření dochází v květnu. Sameček přinese samičce dárek-většinou opředenou mouchu,kterou sám chytil. Dárek odpoutá pozornost samičky, sameček se přikrade blíž a samičku oplodní. Jestliže potom rychle nezmizí, samička se pustí i do něj a zabije ho. Samička nosí kokon s vajíčky mezi čelistmi stále sebou. Často jsem na ni narazila při sbírání jahod, kokon je bílá kulička a je tedy velmi nápadná. Těsně před vylíhnutím malých pavoučků upřede samička mezi konečky stébel trávy kopulovitý baldachýn a kokon s vajíčka pod něj zavěsí. Kokon střeží a společně zůstává s mladými pavoučky. Má kcichtík jako dědeček, co?