Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Zatím opravdu nevím. Je to Křižák skvostný - tmavá forma? Kdo to ví - odpoví? Je krásné hnědý a zadeček nemá kulatý jako ostatní, ale hranatý. Líný, nechtěl se hýbat, nezabral ani na pošťuchování. Dolezl na konec trávy, zavěsil se a koukal. Když už pohnul trošku nohama, byl to svátek pro fotografa...tedy mne. Snad se Bob, znalec pavouků, někdy podívá na tohoto křižáka a napíše mi o kterého jde,byla bych vděčná. DĚKUJI VŠEM ZA URČENÍ...

Každá louka v mém okolí je suchá a tráva nízká. Koníci jsou jediní tvorové, které vyplaším svými kroky, skáčí do všech stran a já si mohu oči vykoukat..kde nic, tu nic. Až pavučina plná paraplíček z pampelišky mi ukáže, že tady sídlí křižák. Jedu očima po signálním vlákně až ke spojeným třem stvolů z jitrocele a tam je, ale který to bude? Zaťukám na pelíšek a vyleze krasavec - křižák čtyřskvrnný, krásně vybarvený a chlupatý. Putuje po pavučině, fotím a čekám, až se uklidní a vrátí se nahoru. Chce se vrátit do pelíšku, to mu ještě nedovolím . Vrtí se, nechce chvilku zůstat v klidu a mně nezbývá nic jiného, než čekat. Ležím na louce, pozoruji křižáka a říkám si, co si asi pomyslí náhodný kolemjdoucí při pohledu na válející se ženskou. Pavouček se trochu uklidnil a usazuje se na začátku signální pavučinky. Ještě chvilku vydrž a roztáhni nožičky. A stalo se, sedí a ještě jakoby objímá zvonečky z uschlé trávy..jen zazvonit a ohlásit konec. Závěřečná fotografie se povedla nejlépe, aspoň podl

Křižák skvostný -Aculepeira ceropegia Krásného pavouka s kresbou, která připomíná dubový list jsem si pletla s křižákem obecným, ale ten má na zadečku kříž. Na omyl mne upozornil jeden z návštěvníků mého druhého webu a tímto mu děkuji. Hledala jsem na konci vysokých trav,ale kde nic tu nic..bylo sucho, trávy nevyrostly a tak se křižáci museli spokojit s vrcholky květů jitrocele kopinatého. Pavučinou spletou tři i více květů dohromady a pod nimi si vytvoří jakýsi pavučinový deštník, kde jsou ukryti. Od tohoto místa mají vedeno jedno vlákno pavučiny .. signální .. k utkané klasické pavučině křižáků. Padne-li do sítě kořist, křižák hbitě seběhne, omotá a vtáhne si ji do pelíšku. Ukrytý v pelíšku pomalu vysává kořist a pak spokojeně odpočívá a čeká na dalšího neopatrného letce, až skončí v jeho síti.

Křižák čtyřskvrnný - Araneus qaudratus Konečně v noci trochu zapršelo a hned jsem toho využila a šla pátrat po pavoucích. Tento křižák byl neobvykle velký. Normální velikost křižáka je do 1,5 cm, většinou nalézám menší. Tento kolos měl centimetry dva. Bylo okolo sedmé hodiny, seděl na listu a byl krásně pokrytý kapkami. Snad i on si užíval vody, sucho opravdu trvalo příliš dlouho. Sluníčko vykukovalo mezi mraky a přidávalo na intenzitě a kapičky z pavouka pomalu mizely. Opatrně jsem se plížila okolo a čekala, až se křižáček trochu zahřeje a začně se pohybovat po stonku. Dočkala jsem se. Najednou spadl. Protože se pavouků nebojím a klidně je snesu na ruce, sebrala jsem ho, vrátila na stonek k jeho pavučině a domečku a ještě pár fotek udělala. Křižák čtyřskvrnný má na zadečku čtyři bílé skvrny a bývá načervenalý nebo oranžový. Staví kruhovou pavučinu mezi stébly ve výšce asi 50 cm, na konci má z pavučiny utkaný domeček, takové jako paraplíčko, v něm přebývá a čeká na kořist.