Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Jen tak procházím archiv a vzpomínám, co už jsem na web dala a co ne.     Tak jo a díky za nakouknutí. Komentář potěší, adresa stránek víc, abych i já se mohla kouknout.

  Na Černé a Čertovo jezero jsme se moc těšili. Ráno jsme vyrazili na Špičák-sedlo, kde jsme museli zaparkovat a dál pokračovat v cestě pěšky. Zase jsme šli po stezce pro cyklisty,zdravili všechny, kteří šli proti nám...což je velice překvapilo a někteří si mysleli, že jsme blázni, jiní se dali s námi do řeči, líčili cestu jako náročnou a už se nám tam moc nechtělo. Ale došli jsme, jenom na konci byl malý trhák. Sluníčko bylo dost ostré, fotky nic moc, takže aspoň jedna. Jako RAK se musím smočit v každé vodě, kterou cestou potkám a bylo to docela příjemné. Cesta na Černé jezerou byla hrozná už od začátku, kameny, stoupání, každých 10 metrů se skupiny turistů zastavily a nabíraly dech, funění, frkání, ale i profrčení mladých kolem..to vše asi jeden kilometr pořád nahoru a nebylo úniku. Konečně jsme tam. Je skoro stejné jako Černé. Jenom turistů je tady méně, cyklistická stezka sem nevede. Dolů jsme se vydali přímo lesem, přes vyšlapané kořeny, kameny, sjezdovky a konečně už vidíme známá