Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Na naší zasněžené samotě nebylo možné chodit po procházkách jinak, než vyšlapávat stopu ve vysokém sněhu.Jako každý rok se Obecní úřad nenamáhal protáhnout k nám cestu,prý jsme již za cedulí obce...naštěstí jsme nepotřebovali sanitku a zimu jsme přežili. A tak jsem se bavila tím, že jsem krmila ptáčky a fotila je.   Možná, že je to trochu nuda, ale pro mne byla letošní zima HROZNÁ NUDA.

Při mazání loňských fotografií jsem narazila na tuto sérii a i když nejsou fotky příliš kvalitní, rozhodla jsem se je zveřejnit. Stála jsem při pozorování na špatné straně pavučiny a nešlo ji obejít. Sluníčko bylo dost ostré a chudák motýl bílý. Samotný útok křižáka byl tentokrát velmi prudký. Většinou vyčkávají až se kořist pevně uchytí, jsou dost líní a nechtějí ztrácet energii tím, že vyrazí po síti a kořist jim upláchne, ale tento měl asi velký hlad a vyrazil rychle. A když měl zabaleno, odtáhl si snídani do svého pelíšku na konci trávy.