Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Jak jdou pavoučci do světa... Na krajích cest a u potoků roste známá rostlina Netýkavka, jejíž pokroucené lusky při doteku puknou a semena se rozletí do okolí. Jako děti jsme často tuto rostlinu vyhledávaly a bavily se. Lehká semena některých rostlin mají osiny, chmýří, nůsky, které je udržují ve větru a umožňují daleké cestování vzduchem.Podobně jako rostliny má i hmyz dočasné létací zařízení, které umožňuje jeho široké rozptýlení po zemi, aby každý měl své vlastní loviště a nevadil sousedovi. Všimněme si především křižáka, nádherného pavouka, jenž líčí na svou kořist svisle stavěné rozsáhlé sítě, napínané od jednoho křoví ke druhému. Jeho hnízdo tvoří hedvábný váček, hruškovitého tvaru, zakončené vypouklou obrubou a uzavřené jemným víčkem z pavoučího hedvábí. Pod vnějším obalem, který je pevný a dokonale nepropustný pro vodu, je vrstva jemného kajčího peří.hedvábná vata. Uprostřed této vaty je zavěšen jemný náprstkovitý váček, uzavřený pohyblivým víčkem, který obsahuje oranžově žlutá

Fotografie uvěřejněné na stránkách a ve fotogalerii jsou vytvořeny fotoaparátem PANASONIC FZ-20. Později jsem začala používat makropředsádku DCR 150. Všechny fotografie jsou fotografovány z ruky, bez použítí stativu, což byla velká výhoda. Když není uvedeno jinak, jsou pavouci z lokality pod horou Choustník, ze zahrady,přilehlé louky a pole.Jihočeský kraj. I když jsem s Panasonicem velmi spokojená, nechala jsem přesvědčit, že to pravé je zrcadlovka. Povedlo se a jsem vlastníkem zrcadlovky Canon D400,objektivu Sigma 105mmDG macro, Tamron AF70-300mm F4-5.6 Di LD Macro 1:2, Canon 18-55mm,Sigma 150mm macro,Canon 50/1.8 Přesto se stále vracím k Panasonicu.

Při pozorování kořisti, která se chytla do pavučiny vidím, že zdvihne-li jednu nohu a táhne ji k sobě, zrádné vlákno ji následuje aniž by prasklo, přizpůsobuje se zoufalým pohybům zajatce. Jakmile se jedna noha uvolní, ihned se druhé ještě více zapletou. Není odtud úniku. Upozorněn zachvíváním sítě, křižák spěchá podívat se, co se děje.Obchází kořist, pozoruje ji zdálky, aby se podíval, s jak silným protivníkem se musí utkat. Síla kořisti pak určí způsob útoku. Chytí-li se obyčejná moucha nebo můra, postaví se křižák proti kořisti, dotkne se hmyzu na okamžik konečkem předavých bradavek a pak pomocí předních nožiček počne svoji kořist obetkávat . Křižák upevnil ke kořisti tenké vlákno, jež musí soukat ze zadečku a pomalu jím ovíjet zajatce, obalit ho pavučinou, aby znemožnil každou obranu. Přední nohy pavouka jsou motorem, otáčivou cívkou je kořist. Méně často nastane ještě druhá možnost: pavouk rychlými pohyby obchází kořist, přechází svoji síť nejprve nahoře a pak dole a zpevňuje post

Araneus diadematus. Jako zástupce čeledi křižákovitých /Araneidae/ je náš nejznámější pavouk.Samice dosahuje velikosti až 15mm, sameček je mnohem menší. Své sítě vertikálně orientované si staví od srpna do října na chráněných, ale i volných místech, kudy poletuje hmyz. Síť se skládá z rámu a asi 30 nelepivých paprsků. V každém sektoru vytvořeném z paprsků je asi 40 lepivých kruhovitě uspořádaných chytacích vláken. Když si síť pořádně prohlédneme zjistíme, že partie okružních vláken je hustě pokryta maličkými kapkami lepu a na tato vlákna se chytá hmyz. Křižák obecný - majitel sítě - je ozdobený na zadečku bílou nebo žlutou kresbou v podobě kříže, zbarvení je proměnlivé, černé, oranžové, hnědavé. Pavouk většinou sedí uprostřed sítě, kam spirálové vlákno nesahá a kde vlákna nelepí. Když na okraji pavučiny uvízne kořist, pavouk musí vyrazit rychle za ní. Tu běží po lepkavé spirále a nezpůsobuje mu to žádné nesnáze. Přilnavá vlákna se ani nehnou pod jeho skoky. Když nesedí uprostřed sítě j

Pavouci jsou velice adaptabilní živočichové. Na světě jich je přes 30 000 druhů - 1000 druhů žije u nás. Jsou rozšířeni po celém světě mimo Antarktidu. Základní rozdělení těla : · hlavohruď ( = cephalothorax ) · zadeček ( = abdomen ) Stavba těla A: - Hlavohruď tvoří přední část těla. Vznikla srůstem hlavy a hrudi. - Nese 6 párů končetin: 1. pár - klepítka (=chelicery) - chytání + příjem potravy - mohou obsahovat jedovou žlázu [oranžová barva] 2. pár - makadla (=pedipalpy) - smyslová (především hmatová) + uchopovací funkce 3.-6. pár - článkované kráčivé končetiny Stavba těla B : - Nečlánkovaný zadeček je oddělen od hlavohrudi zaškrcením (="stopkou"). - Na zadečku se nachází: - snovací ústrojí = snovací žlázy - na konci zadečku na ventrální (=břišní) straně těla - produkce tekutiny, jež na vzduchu tuhne a mění se v pavučinové vlákno - průměr cca 0,4mm - existují však i vlákna pevnější než ocelová vlákna - funkce vlákna je stavba pavučin - chytání kořisti, výstelka hnízd, obal v