Křižák obecný

Pavouci jsou velice adaptabilní živočichové. Na světě jich je přes 30 000 druhů - 1000 druhů žije u nás. Jsou rozšířeni po celém světě mimo Antarktidu.

Základní rozdělení těla :

· hlavohruď ( = cephalothorax )

· zadeček ( = abdomen )

Stavba těla A:

- Hlavohruď tvoří přední část těla. Vznikla srůstem hlavy a hrudi.

- Nese 6 párů končetin:

1. pár - klepítka (=chelicery)

- chytání + příjem potravy

- mohou obsahovat jedovou žlázu [oranžová barva]

2. pár - makadla (=pedipalpy)

- smyslová (především hmatová) + uchopovací funkce

3.-6. pár - článkované kráčivé končetiny

Stavba těla B :

- Nečlánkovaný zadeček je oddělen od hlavohrudi zaškrcením (="stopkou").

- Na zadečku se nachází:

- snovací ústrojí = snovací žlázy

- na konci zadečku na ventrální (=břišní) straně těla

- produkce tekutiny, jež na vzduchu tuhne a mění se v pavučinové vlákno

- průměr cca 0,4mm

- existují však i vlákna pevnější než ocelová vlákna

- funkce vlákna je stavba pavučin - chytání kořisti, výstelka hnízd, obal vajíček

(=kokon), "létání" (="babí léto")

- 1-4 páry snovacích bradavek

- vyústění snovacích žláz

- přeměněné končetiny 10-ho a 11-ho zadečkového článku

- nacházejí se těsně před řitním otvorem

Trávicí soustava :

- Trávicí soustavu tvoří ústní otvor, sací hltan, jícen, žaludek, střevo (na střední část navazují vakovité výběžky sloužící k postupnému a lepšímu trávení), kloaka a řitní otvor.

- Pavouci mají mimotělní trávení.

Cévní soustava :

- Hlavní částí cévní soustavy je trubicovité srdce. Srdce je uloženo při hřbetní straně zadečku v osrdečníku. Do osrdečníku je krev nasávána ostiemi. Cévy vedou okysličenou krev a živiny do těla. Krev je z tepen vylévána do tělní dutiny.

- Cévní soustava je otevřená.

Dýchací soustava :

- Dýchací soustavu tvoří 1-2 páry plicních vaků. Uvnitř dutiny plicního vaku jsou hojně prokrvené dýchací lišty, dýchací průduchy (=stigmata). Stěnami plicního vaku koluje krev → zbavování se oxidu uhličitého a příjímání kyslíku

- evoluční vznik - vnoření nožek se žaberními lupínky pod povrch těla

Vylučovací soustava :

- Vylučovací soustavu tvoří malpighické trubice, které ústí do kloaky. Jejich funkce je

vylučování odpadních látek z těla.

- evoluční vznik - vychlípeniny zadní části těla

Nervová soustava :

- Nervovou soustavu nazýváme žebříčkovou nervovou soustavou. Je dokonalejší než u kroužkovců. Nervové zauzliny se spojují ve větší celky ® nervové zauzliny. Všechny jsou soustředěny v hlavohrudi, spojeny nervovými vlákny, které vedou k jednotlivým tělním orgánům, do zadečku a končetin.

Rozmnožovací-pohlavní soustava :

- Pavouci jsou gonochoristé - oddělené pohlaví. Samička je větší než sameček - pohlavní dimorfismus. Oplození je vnitřní - v těle samice. Samičky pavouků zapřádají nakladená oplozená vajíčka do zvláštního zámotku - kokonu. U pavouků je častý manželský kanibalismus - samička po pohlavním aktu sežere samečka.

Křižák obecný je asi náš nejznámější pavouk. Pyšní se velkým křížem na zadečku.

Staví síť vertikálně mezi stromy a keři, většinou ve výši člověka. Síť se skládá z rámu a asi ze 30 nelepivých paprsků. V každém sektoru vytvořeném z paprsků je asi 40 lepivých,kruhovitě uspořádaných chytacích vláken.

Pro zajímavost - pavučinová vlákna křižáka se využívají pro velkou pevnost a pružnost v optice.

.

Křižák obecný často sedí v úkrytu na konci pavučiny a vyčkává na kořist, když se kořist chytí, seběhne k ní a obalí ji pavučinovými vlákny. Potom si ji odtáhne do svého pelíšku, omámí ji a je-li hladový, vpustí do kořisti trávicí segmenty, později kořist vysaje.

Pavouci mají mnoho prostředků, kterými bojují proti svým nepřátelům a proti nástrahám,které na ně ve volné přírodě čekají.Mnozí pavouci využívají svého zbarvení,často výstražného,nejčastěji proti dobře vidícím živočichům.

Červená, žlutá a další dobře viditelné barvy jsou v přírodě jakýsi dorozumívající prostředek,

který říká něco jako: "dej si na mne pozor, jsem jedovatý a stejně bych ti nechutnal…"

Nebo zbarvení využívají jako maskování, snaží se splynout s okolím a ukrýt před svými nepřáteli.

Různé druhy pavouků napodobují větvičku, nebo se co nejtěsněji přitisknou ke stéblu trávy a splynou a prostředím jak tvarem tak zbarvením.

Někteří na sobě mají výběžky, čímž např. ptákům ztěžují je pozřít.

U pavouků je mi záhadou, proč se jich lidé tolik štítí a proč je kolem nich, stejně jako kolem hadů, taková hysterie.