Fotovzpomínky Hana Pokrupová

KONEČNĚ SE POVEDLO...  Už celý měsíc se mořím s převodem mého blogu. Žádala jsem o pomoc kamaráda a ten stahoval fotky, jednu po druhé, celkem asi 1500 jenom proto, že odkaz na minulém blogu nefungoval. Bylo i obtížné se jenom přihlásit a termín smazání blogu se blížil. A kdo ukládal své vzpomínky od roku 2007 na jedno místo pochopí, že o ně nechce přijít. A ještě k tomu není tak kovaný, aby převod na jiné stránky zvládl. Ale povedlo se. Najednou jakoby všechno šlo. Stáhnout fotky v zipu, text v xml. převést v nastavení Bloggeru a hurá jsem tady a se mnou i 13leté vzpomínky. Tak snad nám to spolu půjde.....

Nebyla jsem na blogu tři měsíce. Dnes vložím fotky od vody. Chytali jsme ryby, nechytli. Tak aspoň pár hmyzáků a kostel v Soběslavi.

No a doma na dvoře? Kamarád nám přinesl 18 malých kachen. Honem udělat přístřešek, krmení a vodu a ještě pokecat s návštěvou. Krůty rostou. A moji králíci? Rostou, jsou odstaveni od matky a přeléčeni. Krásně se přebarvují a dělají mi radost. Zpestřením tohoto, jinak stále ještě pracovního, týdne, byl výjezd na ryby. Zase vyhrála veselská pískovna, tentokrát poslední jezero, menší, bez písečných pláží a opuštěné. Je jich celkem 5. Jmenují se Jezero Veselí, Jezero Veselí I. Horusické jezero, Horusické jezero I. a Vlkovská pískovna. Tentokrát jsme stihli s Miou a foťákem se podívat ke třem jezerům. Nejvíc hmyzáků bylo u našeho, jen rybám se nechtělo skočit na háček. Vlastně jedna skočila, ale manžel ji pustil.

Už je to pomalu dva měsíce, co jsem byla na operaci šedého zákalu a byla mi voperována čočka GOLD - akrylátová, nitrooční s filtrem světlemodrého světla a já se koukám na svět "prý" více zlatě. Dostala jsem oční kapky a značkové sluneční brýle s kvalitním UV filtrem zdarma.... Po dvou měsících se koukám na svět stále omezeně, nejde mi číst, fotit a někdy i jen tak koukání mi dělá potíže. Ale prý se to do třech měsíců zlepší. Tak uvidíme... Jinak operace proběhla docela v klidu. Trvala si 15 minut, sestřičky byly milé a služby opravdu na úrovni. Kéž by taková péče byla i v nemocnici, ale je to soukromá klinika a ta si musí pacientů vážit. Při operaci prvního oka jsem zmatkovala. Zarouškovali mne velmi natěsno a nemohla jsem dýchat. Zákrok mi připadal nekonečný a pak doktor mě stále napomínal, abych nehýbala očima. Při druhém oku jsem už dostala kyslík a co mi pomohlo, bylo počítání. Soustředila jsem se na počítání nádechů a hned bylo hotovo a hlavně bez napomínání. Takže, dop...

Dnešní článek je o testování nového fotoaparátu, canon 700D, který jsem si objednala u jedné známé firmy. V pátek dorazil a já jsem ho v sobotu jela otestovat na veselská jezera. Jeli jsme tam na ryby, tedy můj manžel jel na ryby a já fotit a opět učit naši Miu. Tady na samotě nepřijde do styku s lidmi vůbec a tak jí bereme sebou, aby se naučila pohybovat mezi lidmi a hlavně psi. Moc nám to zatím nejde, musí být celou dobu na vodítku a to není zábava pro ni a ani pro mne. No a všechno jsem musela dokumentovat. První snímky lovce a pak jsme se vydali podél jezera. Je to bývalý pískový lom, nyní zatopený, s krásnými písečnými plážemi. Na jedné pláži nebyli lidé, tak jsem Miu vypustila a zkoušela ji navést do vody. Nejdříve se moc bála, smočila nohy jen maličko, ale pak jsem začala házet klacek a to jí lákalo. Pomalu šla dál a dál, nosila klacek a pak si i zaplavala. Bylo to poprvé a dařilo se. Obešli jsme kus jezera, pak začal na druhé straně štěkat pes a Mia za ním chtěla. Musela jsem j...

Dnes jsem sáhla do archivu a vybrala fotografie ze závodů motorek a lyží, který se konal u nás v Radeníně. Fotila jsem takové závody poprvé a dosud naposled, protože se pro nedostatek sněhu tady poblíž již nekonaly. Fotky nejsou nic moc, jen vzpomínka zůstala. Příště vložím fotografie podle tématu Mikeho 12 fotošplouchnutí - zimní fotografie.

Vánoce skončily, napadl první sníh a mně doktor dovoleli sundat korzet a můžu už pomalu chodit. Tatím jen po prohozených cestičkách, ale aspoň něco. Pár prvních fotek v novém roce je jak jinak než z lesa. Ostatní jsou ze zahrady. Naše Mia nenechá ptáčky chvilku na pokoji. Neustále je prohání a dovede už šplhat po stromě skoro ke krmítku. Máme ale krmítko nové a jinde. Ptáčci přeletí na strom a to jí stačí. Prý je border kolie nejchytřejší pes. Náše fenka asi ne, nemohu ji naučit aportovat, podat packu a strašně se všeho bojí. Je nejspokojenější na zahradě a pak také u mne v posteli. Je fakt, že je úžasný mazel a je heboučká. Ptáčky můžu zatím fotit jen z okna. Bišinka je celá pomuchlaná od Mii, která si z ní udělala hračku. Když jde ale do tuhého, statečnější je Biši. Foceno z okna za roh...mně se ale fotka líbí. Koulovačky se jí moc nelíbí. Všem vám přeji krásné fotky po celý rok.