Fotovzpomínky Hana Pokrupová

170. výročí železnice v Přerově jsme oslavili i my.Nadace křídlené kolo, pro kterou vyrábíme model zachráněné parní lokomotivy KOMÁREK, nás pozvala na oslavu tohoto výročí a tak jsme strávili dva kouzelné dny v Přerově, mezi starými parními lokomotivami a velmi příjemnými lidmi. Součastí oslav tohoto výročí je i výstava v muzeu J.A.Komenského a přilehlé galerii a mezi exponáty jsou i dřevěné modely našich parních lokomotiv. Zahájení oslav proběhlo na nádraží. Staré parní lokomotivy přišlo obdivovat mnoho lidí a měli co, opravené a udržované lokomotivy byly opravdu krásné. Na vernisáž výstavy v muzeu J.A.Komenského nás odvezl starý dobový autobus a vláčkem TUČOLÍNO jsme dojeli až nahoru. Po městě se pohybovali lidé oblečení do dobových kostýmů a pár strážníků doprovázelo i nás. Zahájení na nádvoří zámku mělo stavnostní ráz, mezi úvodními projevy zahrál zámecký orchestr, škoda jen, že byl rušen zvukem cirgulárky někde v podzámčí. Jenže kdo nechtěl - nenechal se rušit. Výstava ke 170.výro

V pátém čísle časopisu NAŠE PŘÍRODA je na titulní stránce moje fotka Kudlanky nábožné. Podpořte tento časopis a kupujte si ho. Mám radost.

Dnes to bude o kladení kokonu. Jednu z kudlanek jsem objevila na keři ibišku, kterých je po jižní Moravě dnes velké množství a mimochodem jsou velice krásnou ozdobou moravských vesniček. Jako obvykle jsem jí nabídla něco k zakousnutí, ale tvářila se naprosto netečně, jen otáčela hlavou a to směrem ode mne. Nechtěla o pochoutce vědět ani za hodinu a to mi bylo divné. Břicho měla obrovské a tak jsem zbystřila. Bude klást kokon.... Trpělivě jsem kudlanku hlídala, tentokrát si připravila stativ a dělala zkušební snímky. Svítilo ostré slunce a snímky nebyly dobré..což je vidět na prvním. Pak jsem vzala kus papíru a při každém dalším snímku nastavila samospoušť na 10 sekund a běžela s papírem kudlanku zastínit. Snad se to povedlo aspoň trochu a fotoseriál se bude líbit. Kudlanka zadečkem vypouštěla pěnu a krouživým pohybem vytvářela kokon. Postupně do kokonu kladla vajíčka, pak  ho uzavřela a kokon během několika hodin ztvrdl jako kámen. Kudlanka patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou. Z vaj

Další díl KUDLANEK a jejich pochoutek. Kudlanka je úžasný tvor, který se podobá chameleonovi. Po větvičkách se pohybuje velmi pomalu, neustále otáčí hlavičku po pohybu, pozoruje vše,co se kolem děje. Sednu si k ní a ona mne zaregistruje, chvíli na mne kouká a když se nehýbám, vrátí hlavičku do své typické polohy a čeká na další pohyb..čeká na kořist. Kudlanka vypouští na svou kořist sliny, které umrtví nervovou soustavu oběti, rozleptává ji a kudlanka postupně konzumuje, zatímco kořist se ještě dlouho hýbe. Kořist většinou šplhá po větvičce - koník nebo saranče - směrem nahoru a vůbec si kudlanky nevšímá.Klidně ji přeleze po zádech a ona trpělivě čeká na svou příležitost. Upřeně na koníka kouká, potom si začne olizovat přední lapavé nožičky, jejich zubatou část, zapře se na zadní kráčivé, mírně se odkloní a potom zaútočí. Sekne po kořisti a buď se trefí, nebo ne. U koníka se to kudlance většinou povede. Když na větvičku sedá moucha, včela nebo vosa je to složitější. Mnoho pokusů kudlan