Fotovzpomínky Hana Pokrupová

I když bydlíme na samotě v lese, na naše krmítko pro ptáky přilétají každý rok pouze sýkorky a sem tam nějaký vrabec. Letos nás navštívili i dva kosi, ale ty se mi ještě nepovedlo vyfotit. Jo a také dva brhlíci lesní.

Křižák mramorovaný - Araneus marmoreus je svojím zbarvením a to hlavně na podzim jedním z nejhezčích křižáků.   U nás ho nalézám na uschlé vysoké trávě poblíž potůčku, který vede přes pole. V této lokalitě bylo vloni velké množství křižáků a to hlavně proto, že se tam tráva nevysekává a pro pavouky je to přímo ráj poletujího hmyzu.   Když vyrazím poránu,často bývají pavouci ještě pokryti kapičkami rosy. Sedí na konci větviček a trpělivě čekají na svoji kořist. Sluníčko pomalu vysušuje kapičky a křižák se pouští do opravy své poničené sítě. Občas se mi stane, že pavučinu poruším a to hlavně, když je jich tolik vedle sebe, že nemám jinou možnost jít dál. Vrátím se tam další den a jen nepatrný kousek vedle je pavučina nová a křižák ve svém pelíšku. Pelíšek má upletený z pavučinky na konci suché rostliny, leží si tam navrcholu a na pavučinu leze pouze tehdy, když si je jistý, že se kořist chytila dostatečně a už neuletí. Pak velmi opatrně sestoupí,obalí si kořist jen nejnutněji a táhne ji