PUTOVÁNÍ PO ŠUMAVĚ
Na Černé a Čertovo jezero jsme se moc těšili. Ráno jsme vyrazili na Špičák-sedlo, kde jsme museli zaparkovat a dál pokračovat v cestě pěšky. Zase jsme šli po stezce pro cyklisty,zdravili všechny, kteří šli proti nám...což je velice překvapilo a někteří si mysleli, že jsme blázni, jiní se dali s námi do řeči, líčili cestu jako náročnou a už se nám tam moc nechtělo.
Ale došli jsme, jenom na konci byl malý trhák.
Sluníčko bylo dost ostré, fotky nic moc, takže aspoň jedna. Jako RAK se musím smočit v každé vodě, kterou cestou potkám a bylo to docela příjemné.
Cesta na Černé jezerou byla hrozná už od začátku, kameny, stoupání, každých 10 metrů se skupiny turistů zastavily a nabíraly dech, funění, frkání, ale i profrčení mladých kolem..to vše asi jeden kilometr pořád nahoru a nebylo úniku.
Konečně jsme tam.
Je skoro stejné jako Černé. Jenom turistů je tady méně, cyklistická stezka sem nevede.
Dolů jsme se vydali přímo lesem, přes vyšlapané kořeny, kameny, sjezdovky a konečně už vidíme známá místa, kde máme auto.
Zase jedna dobrá perlička..ráno zaplatíte parkovné 100Kč s tím, že po návratu máte slevu v místním stánku 30Kč na občerstvení, ale když přijdete a ukážete slevenku, pán ve stánku právě musí rychle odjet. My Češi jsme fakt koumáci..
A tak jsme se rozhodli jet domů přes Německo a Rakousko.
Ze Železné Rudy jsme jeli na Zwiesel a dál do Neuschonau a navštívit nejdelší stezku korunami stromů na světě v Národním parku Bavorského lesa.
Už z dálky bylo vidět, že je to krásná stavba. Kdo by chtěl vědět podrobnosti, navštivte stránky :
Jde se pořád dokola. Zvládnou to důchodci s holí, mámy s kočárky, vozíčkáři a malé děti. Všude jsou ochranné sítě a cesta vzhůru je velmi příjemná. Je stále co pozorovat v okolí, někdy se můžete dotknout i stromu i šišky. Paráda...
Opravdu se nám zde líbilo a doporučuji...
Směr Passau, podél Dunaje, krásnou německou přírodou, po skvělých silnicích, kde gumy auta jen zpívaly a všechny obchody i supermarkety byly zavřené, řidiči vzorně dodržují předpisy, cesta rychle ubíhá a já vyfotím jenom jeden snímek a to z jedoucí auta.
Zastavilo nás až krásné vodní dílo na Dunaji. Tomu jsme neodolali.
V Passau trošku bloudíme a tak jsme zastavili a náhodou narazili na Slovenku, která nám cestu na celnici vysvětlila. Projíždíme do Rakouska a chceme ještě navštívit podobnou stavbu v Kopfingu.
Informace na adrese: www.baumkronenweg.at
Tady je ale narváno...
Stavba již není tak pěkná, po stezce je ale mnoho atrakcí, zkrátka chcete-li - vyřádíte se a hlavně děti.
Zkusila jsem chodit po zavěšených talířích na řetězech, vysutý most jsme rozhoupali co to šlo..no zkrátka užili jsme si.
Praha 300 km.
Stále je co pozorovat. Asi v polovině stezky je hospůdka, lesní obchod, dřevěné hotýlky v korunách stromů,kde se můžete ubytovat, dole mnoho atrakcí pro děti: lesní telefon, větrný strom,bažina,labyrint,lezecký strom, houpačky a další a další.
My si dáme kolu a zmrzlinu a vracíme se zpět utahaní, ale spokojení.
Hranice v Dolním Dvořišti přejíždíme asi v 19 hodin.
Komentáře
Okomentovat