Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Váté písky     jsou vyhlášeny přírodní rezervací od r.1990 a od roku 1993 Národní kulturní památkou. Je to území blízko obce Bzence mezi Moravským Pískem a Hodonínem a nachází se zde několik chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. I má vysněná KUDLANKA nábožná. Byla jsem pozvána do této lokality na fotografování Kudlanky, ale jeli jsme zrovna v tomto termínu na dovolenou směr Slovensko. Nakonec se vše podařilo naplánovat tak, že jsme se mohli v sobotu 15.srpna zastavit za kluky proto, abychom se konečně setkali,s většinou se znám pouze ze stránek Fotoaparátu, ale i proto, že jsem ještě Kudlanku nefotila. Lokalitu jsme po delší době skutečně našli a na parkovišti u nádraží se potkali s partou fotografů vybavenou perfektní fototechnikou. A já jen zírala a netroufla si vyndat z auta moje skromné vybavení. Vzala jsem Panasonik a Canon s 60mm macro, prohodili pár slov a již skupina mizela po stezce. No nic, snad naše kluky najdeme… Šli jsme podél trati, Pavel hledal Kudl...

S počasím je to nahoru dolů, vedra střídá chladná noc, bouřky nám ukazují svou sílu. Jen motýlci si vesele létají z kytky na kytku, většinou na zahradě, protože louky jsou čerstvě pokosené a tak jich pár dávám na blo g.

Dnes mám NAROZENINY a přání jenom JEDINÝ....

Po prudkém dešti, který je už protivný asi všem... na chviličku vysvitlo prudké sluníčko a přesto jsem se šla podívat s foťákem po zahradě. Z trávy vylézalo mnoho drobných hmyzáčků a vystavovalo se hřejícímu sluníčku, na spadlé větvičce z ořechu vykračoval tento velký mravenec a to už jsem neodolala a začala ho pozorovat. Nevím co je to za druh, byl poměrně velký, asi 1 cm, snad nějaká královna ? Tak kdyby někdo věděl..budu ráda. Pozadí je tentokrát opravdu dost barevné, ale tvoří ho rozkvetlé květiny a nedalo se ovlivnit. Zkoušela jsem to z mnoha úhlů, posunovala větvičkou pomalu, jen vodorovně, abych ho nevyrušila. A tady už byl ohřátý a vydal se hledat svou rodinu.

Není třeba chodit daleko od domu a hledat pavouky. Máme jich i doma dost, ukrytých v různých koutech nebo lezoucích po stěnách. Těm se říká Pokoutníci.. Dnes jsem některým ubrala barvičky a i tak jsou působiví. Kousek od pergoly mám malý zakrsklý smrček a v něm je usídleno asi pět těchto tvorečků a i když je každý z jiného hnízda, vypadají stejně. Když je pěkně, číhají na okraji své pavučiny a čekají, až k nim zalétne nějaká ta moucha. A když se tak stane, bleskově se po ní vrhnou a zatáhnou si ji do bezpečí své skrýše. A to je ten okamžik, ve kterém musíte stisknout spoušť. Aby se to aspoň někdy podařilo, musím přiznat, že jim tu mouchu občas hodím a jsem připravená.... Běžník hřebenitý sedí na svých vajíčkách, ukrytý pod větvičkou. Jestli ho nic nesežere..dočkám se mladých běžníčků.