Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Nový rok 2016 nezačal a ani nepokračoval dobře. Než si stačil manžel najít svého kardiologa došlo k další zdravotní komplikaci. Praskl mu žaludeční vřed. Tentokrát jsem volala v noci záchranku a bylo to dle vyjádření lékaře za pět minut dvanáct. I tentokrát jsme to zvládli, dieta a střídmý styl života, procházky a klid, 10kg váhy dole a ukázněnost. Zítra kontrolní vyšetření. Snad už bude lépe.

29.prosince jsem naposledy napsala na blog článek a od té doby mám velkou absenci. STALO SE. 30.prosince ráno nebylo manželovi dobře, zase ho bolelo na prsou a v zádech, ale to nebylo nic neobvyklého. Dokonce své problémy řekl i několikrát doktorovi, požádal o EKG, jenže prý nemá ještě NÁROK. Ještě neuplynuly dva roky od posledního vyšetření na tomto přístroji. Mimochodem: podle zdravotní pojišťovny / VZP / má nárok pacient na vyšetření 1x denně. Ráno to však bylo nějak jiné, tak jsem trvala na okamžitém odjezdu do nemocnice v Táboře a tak jsme jeli. Manžel řídil, preventivně jsem ordinovala babskou radu... zakašlat ...a hned po příjezdu se manžel dostal do ordinace interny a pak mi bylo již jen řečeno : rozsáhlý infarkt na zadní stěně. Pak ho odvezla záchranka do Českých Budějovic, kde mu udělali katetrizaci a zavedli stenty. Zvládl to. Po týdnu byl doma. To byl vlastně přechod do roku 2016.

V listopadu jsme si užili 3 denní relaxační pobyt v Praze v hotelu Panorama. Ubytování a služby byly super, měli jsme i volný vstup do fit centra. Bazén, sauny, vířivka. Prošli jsme střed města, hrad, Kampu, Čertovku, zámecké schody, ale také ochodní centra Kotvu, Arkády a Paládium. Bylo to fakt super... Slevové akce se vyplatí.

V říjnu jsme byli na Orlíku. Na přehradě i na zámku. Karlíka jsme nepotkali... Hotel nad jezerem. Přehrada. V parku.

V září jsme vzali naši Miu na výlet do města, protože se velmi bojí lidí, aut a hluku. Tady na samotě vidí cizího člověka jednou za týde a to ještě někdy ani to ne a auta a traktory jenom slyší z dálky. Tak jsme ji vzali do Budějovic a Krumlova. V Českých Budějovicích jsme nemohli dostat Miu přes most. Lehla si a odmítala chodit. Tak ji manžel musel přenést a skončili jsme na náměstí, tam už to s ní šlo. Už se blížíme do Krumlova. Mia se hrozně bála. Uličkama Krumlova jsme se ploužili někdy opravdu náročně a číňani měli aspoň co fotit. Byli jsme pro ně dobří exoti. Náš výlet jsme ukončili u sestry a já si musela vyfotit Krumlov z její zahrady. Myslím, že domů jela moc ráda.

Fotila jsem co se dalo.  Kostelík v Soběslavi. Večerní Soběslav. Čoudící Temelín. Křižák čtyřskvrnný. Křižák pruhovaný. Soustředění rybáře... I na obloze se něco děje... A také na hladině. Jen tu rybu se nepodařilo chytit.

Je to velká zábava, jen tak si stát kousek od Karlova mostu a pozorovat nejen tu krásnou scenérii mostu a hradu, ale i létající racky. Zkusila jsem fotit a celkem se povedlo.