Fotovzpomínky Hana Pokrupová

V týdnu jsme zajeli na ryby na řeku Kameničku. Tentokrát manžel třpytkoval, tak jsme ušli docela slušný kus cesty. Moje králičí rodinka roste a malí králíčci pomalu mění srst na stříbrnou. Jsou to mazlíčci, ráda je krmím a pozoruji. Máma je docela ukupuje, když je nasypáno do misek přiběhne a docela drasticky své potomky odstrčí. Jen se divím, že jim nevyškrábne oko. A narodili se další. Druhá samice VSS a belgický obr BOBO - výsledek 8 drobečků. Jenže samice byla prvnička, neudělala pořádně hnízdo a dvě králíčata to odnesla. Takže jich zbylo šest. Aspoň si to myslím, protože samice mne nenechá ani strčit ruku do jejich blízkosti. Už koukají, tak se brzy rozběhnou. V sobotu jsme byli na narozeninách. 30 -50-60. Jorkšíráků tam bylo 5. Zábavy kopec. A ještě fotbalové utkání. A cesta domů v podvečer - 100km. A poslední foto je zase ze zahrady, konopka nosí na hnízdo. Jo a také jsme si pořídili krůty. Sedm... A samozřejmě jsme jim museli udělat nový domeček a ještě není hotový, musí se pob...

Bolí mě ruce. Bolí mě tak, že se někdy stane, že neudržím zrcadlovku. A z toho vyplývá, že málo fotím. Uplynulý týden jsem vyfotila: moje miláčky Můj oblíbený babičkovský voňavý narcis. Vyrazili jsme na ryby na veselská písková jezera. Nic, žádný úlovek. Jen déšť a zima. A ještě ...narodily se další králičí přírůstky. Tak příště.

Samozřejmě, že jsem to v termínu nestihla. Tak Miki... v barvě duhy Stíny a protisvětlo... A nakonec můj oblíbený... 😍 Můžu říct, že vkládání fotek, které tady chybí, je velmi náročné. A když vám běží čas a  vy chcete, aby to bylo zase v pořádku, tak je to ještě náročnější. Z druhé strany mi pomáhá vnučka, jenže má dvě malé děti a také jí moc času nezbývá. Tak snad se zadaří a uděláme to. Jsou té mé vzpomínky od roku 2007.

Dnes jsem sama doma poslední den. 23 dní uplynulo někdy jako voda, někdy se to táhlo a tak jsem musela sednout do auta a vyrazit mezi lidi. Dnes jsem byla naposledy a můžu říct, že mne to ani nebavilo. Není to až taková zábava chodit po městě sama. Sice můžu chodit kam chci, navštívit obchod jaký chci, ale není to ono. Zkouším si halenku, kalhoty nebo bundu a chybí mi manžel, aby mi řekl, sluší - nesluší. A přestane svoboda bavit. Aby nebyl článek bez fotky, tak jsem se podívala, co jsme dělali přesně touto dobou vloni. Byli jsme na rybách na Červené Lhotě.

AHOJ.. jmenuji se Heluš a jsem nový přírůstek do rodiny. Jsem Velký světlý stříbrný, jsem prý čistokrevný králík. Vlastně jsem ona, samička a nyní už matka. Otcem mých dětiček je čistokrevný samec z německého rodu a za 1800 Kč mohl jít do chovu se mnou. Nešel, moc peněz. Tak jsem vám představila objekt mého nynějšího největšího zájmu. Proto jsem nestíhala a vlastně jsem si řekla, že moje dny jsou tak stejné a nezáživné, že bude lepší popsat celý týden najednou. Heluš porodia přesně na termín 1.4. Moc chlupů si nenatrhala, jen do kouta nanosila větší hromadu sena a tak jsem moc nevěřila. Kolik králíčků má, to ještě nevím. Nechci se jí hrabat v hnízdě, přece jenom je to prvnička. Nejdřív jsem zahlédla mimo hnízdo dvě, pak další den byli pod matkou zase dvě, pak jedno a to už jsem nevydržela a musela tak šáhnout. Naštěstí mě nechala, podplatila jsem jí listem zelí. Králíče jsem strčila do hnízda. Myslím, že už mu byla dost zima. A dnes jsem zašla ještě dál. Trochu odhrnula seno a tam je a...