Dobrý den blogu, Tak jsem se asi po dvou letech vrátila a budu doufám ještě chvíli pokračovat. Mé zájmy také pokročily a z fotografování jsem se posunula na práci s rukama v zájmu rehabilitace po operaci obou. Karpální tunel je pěkné svinstvo. Pořád si říkáš... Ta bolest přejde, to brnění vydržím, obalim ruce studeným obkladem. Ale ona ta bolest nezmizí. Pak už to nevydržím a jdu na operaci. Operace nic není, nic nebolí ale bolí až závěr paní doktorky. Přišla jste pozdě, nervy jsou už moc poškozené a obnova citlivosti není možná. To bolí, protože chcete ještě ruce nějaký čas používat. Hackovat už nebudu, ale šít a korálkovat chci. A tak jsem trénovala s jehlou a po nějakém čase to šlo. A tak sem se vrhla na panenky. Učila jsem se z pínteresu, prohlížením instagram a podle o stránek stejně posedlých. A šlo to. Nejdříve jsem panenky vyráběla sama. A tak vám je ukážu. No skočily mi jinam. Nevadí. Polepším se.
