Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Mezi má domácí zvířátka patřila i strašilka australská.Původně jsem měla dvě, obě samičky, ale postupně umřely a zanechaly po sobě několik desítek vajíček. Podle odborných článků na netu jsem se dozvěděla, že se z vajíček líhnou nymfy také až za několik měsíců a tak jsem je nechala v terariu u jiných strašilek a čekám. Nechala jsem i uschlé nesežrané lístí z ostružiníku a maliníku, často rosím a jsem zvědavá na výsledek. V terariu žijí strašilky podobné větvičce a ty se rozmnožují velmi dobře. Dospělé zemřely a najednou se začaly objevovat malé nymfy, myslela jsem, že to budou strašilky australské, ale ne...ty si dávají na čas a možná, že se ani nevylíhnou. Také jsem je zkusila dát do krabičky na vlhkou podložku podle rad na webu, bohužel brzy začala vajíčka plesnivět a musela jsem je vyhodit. Ještě jich ale dost zůstalo v teráriu, jen si tam tak leží a já čekám. Tento druh domácích zvířátek bych doporučila všem dětem. Je s nimi celkem málo práce a pozorování je velmi zábavné. Je možné...

Chtěla jsem mít svého sklípkana a na doporučení odborníků z webu jsem zvolila malého pavoučka, koupila za dvě stovky a čekala, co se bude dít dál. Je to: PSALMOPOEUS CAMBRIDGEI Je stromový sklípkan a pochází z ostrova Trinidad, kde si staví velké pavučiny v nadzemních kořenových systémech a v rozvětvení stromů. Zde obývá deštěné pralesy. Je velmi rychlý, ovšem nedisponuje příliš účinným jedem. Vyžaduje v teráriu vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek větví na stavbu pavučinových hnízd. Můj sklípkan žije ve veliké skleněné kouli a pravidelně se svléká. Stával se větším a větším a proto musel z malého teraria putovat do většího. Vybarvený sice není nic moc, ale je krásně chlupatý a myslím, že je to samec. BRACHYPELMA SMITHI je jeden z nejatraktivnějších a nejkrásnějších druhů sklípkanů. Základní zbarvení je hnědé,hlavohruď má se žlutooranžovým chlupatým lemem, kolena jsou oranžovočervená. Jeho domovina je v Mexiku. Tolik encyklopedie. Když jsem zjistila, že můj první sklípkan je asi samec a...

Papilio machaon (Linnaeus, 1758) - otakárek fenyklový Čeleď: Papilionidae - otakárkovití Otakárek fenyklový patří k nejkrásnějším motýlům střední Evropy, vyskytuje se téměř všude až do nadmořské výšky 2000 m. Motýl má výraznou žlutou a černou kresbu na křídlech,která přechází v modrou. Na vnějším zadním okraji křídel jsou prodloužené ostruhy, které připomínají ocas vlaštovky a ve vnitřním úhlu křídel jsou dvě červená oka. Rozpětí křídel 60 - 80 mm. První generace se objevuje v dubnu do poloviny června, druhá od poloviny července do srpna. V teplých krajích se může od září do listopadu objevit i třetí generace. Samice kladou vajíčka jednotlivě nebo v malých skupinách na živné rostliny, mladé housenky napodobují ptačí trus,starší se maskují svým zbarvením a vylučují páchnoucí výměšky. Kuklí se většinou připevněné ke stonkům živných rostlin, kukly poslední generace přezimují. Housenky žijí na miříkovitých, okoličnatých rostlinách, často na mrkvi, na kopru,bedrníku děhelu lesním. Dospělá h...

Tak jsem dokoulela poslední čokoládovou kuličku, nakrmila sedm koček, dva psi, tři sklípkany a asi 50 strašilek a jsem úplně vyřízená. Ještě ale musím: Popřát Vám všem, kteří navštívíte můj blog, krásné prožití vánočních svátků, hodně dárků pod stromeček a hlavně vám přeji splnění všech přání . Také zdravíčko, penízky, úspěchy ve škole, hodné kluky a krásné holky a ti, kteří je již máte...buďte na sebe milí a hodní a užívejte si život naplno.

Je vás dost, kteří píšete o odporu k pavoukům a strachu z nich. Snad by vám pomohlo seznámit se s jedním z nejkrásnějších pavoučků na světě SKÁKAVKOU. Dnes jsem vybrala několik fotografií z galerie Flickr od autora THOMASA SHANANA,který je zde uveden jako OPO TERSER a odkaz na jeho stránky uvádím v odkazech. Vybrala jsem je proto, že s takovými druhy skákavek se u nás nesetkáte a proto, aby i ti, kteří se bojí pavouků viděli, jak jsou krásní. Jsou to maličcí tvorečkové, které snadno přehlédneme a já sama jsem je dva roky nemohla najít. Poradil mi Pavel Krásenký a náhle jsem je viděla všude, na zahradě, na louce u potoka.Našla jsem ale jenom dva druhy: skákavku pruhovanou a skákavku černou. Aby nedošlo k omylu, že jsou to moje fotografie, ještě jednou: UVEDENÉ FOTOGRAFIE : OPO TERSER Je to jen malý přehled fotografií skákavek, který jsem vybrala jako ukázku vynikající práce macrofotografa.Na jeho stránkách jsou i jiní pavouci a jiný hmyz, tak vás, kteří máte rádi macro zvu na prohlídku ...