MOJI SKLÍPKANI

Chtěla jsem mít svého sklípkana a na doporučení odborníků z webu jsem zvolila malého pavoučka, koupila za dvě stovky a čekala, co se bude dít dál.

Je to:

PSALMOPOEUS CAMBRIDGEI

Je stromový sklípkan a pochází z ostrova Trinidad, kde si staví velké pavučiny v nadzemních kořenových systémech a v rozvětvení stromů. Zde obývá deštěné pralesy.

Je velmi rychlý, ovšem nedisponuje příliš účinným jedem.

Vyžaduje v teráriu vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek větví na stavbu pavučinových hnízd.

Můj sklípkan žije ve veliké skleněné kouli a pravidelně se svléká. Stával se větším a větším a proto musel z malého teraria putovat do většího.

Vybarvený sice není nic moc, ale je krásně chlupatý a myslím, že je to samec.

BRACHYPELMA SMITHI

je jeden z nejatraktivnějších a nejkrásnějších druhů sklípkanů. Základní zbarvení je hnědé,hlavohruď má se žlutooranžovým chlupatým lemem, kolena jsou oranžovočervená. Jeho domovina je v Mexiku.

Tolik encyklopedie.

Když jsem zjistila, že můj první sklípkan je asi samec a ti moc dlouho nežijí, jeli jsme na burzu v Praze..jen tak se podívat, manžela jsem ujišťovala - nebudu nic kupovat a ...nakonec jsme koupili chameleona.

Už jsme byli na odchodu, burza končila a já se zastavila u paní, které měla krásného malého sklípkana smiťáka.

Paní byla velmi dobrá prodávající a tak se stalo, že jsme odcházeli se třemi krabičkami za jednu cenu. Nabídla 1+2 za 200.-Kč...... no neberte to.

Dva byli smiťáci a třetí :

ACANTHOSCURRIA GENICULATA - SKLÍPKAN KORÁLKOVÝ

Tento pavouk se vyskytuje v Brazilii. Obývá sušší,kamenité lokality, kde si buduje noru poblíž vhodných objektů jako jsou kameny nebo stromy.

Je zajímavý díky výraznému zbarvení a značné velikosti / v rozpětí nohou se může dostat i na 20 centimetrů / a pro jeho zbarvení se mu také říká "bílá smitka".

Občas je nervózní a vykopává si chloupky ze zadečku, ale jinak není agresivní. Má ohromný apetit a sežere skoro všechno.

Tolik z webu:

A tento sklípkan je nyní můj nejoblíbenější. Snad proto, že je velmi žravý a líbí se mi, jak vždy skočí po pinzetě s potravou nebo proto, jaké má barvičky.

Je ale pravda, že i když se pavouků nebojím, ještě jsem si netroufla vzít ani jednoho do ruky a zkusit je vyfotit mimo terárko.

Tak jestli mi dá někdo radu, jak na to..budu ráda.