Modelka

Galerie mých modelek....samice křižáka pruhovaného.

Loveckou zbraní křižáka je velká, svisle umístěná pavučina, připevněná k okolním větvičkám dlouhými pletenými vlákny pavučin.

Ze středu vycházejí paprskovitě pavučinová vlákna a tuto základní síť protíná nepřetržitě vedené spirálové vlákno, přetínající paprsky od středu až po okraj. Ve spodní části sítě se táhne klikatě temná stužka, která vychází ze středu a protíná několik paprskovitých vláken. Je to podpis umělce a dodává pavučině větší pevnost.

Lapená kořist je obalována proudem pavučinových vláken, křižák zadními nohami řídí proud nitek , převrací kořist a obaluji ji do dokonalého pláště.

Nestačí-li první proud vláken, má křižák v zásobě další, druhý, třetí, tak dlouho, dokud zásoba pavučiny není vyčerpána.

Jakmile ustane veškerý pohyb, křižák se zahryzne jedovatými kusadly do kořisti a nechá ji klidně zemřít.

Četla jsem, že když odstraníme kobylku ihned potom co byla kousnuta a osvobodíme-li ji, brzy se vzpamatuje.

Spadne-li pavouk za své sítě, vymrští okamžitě z prsních bradavek záchranné vlákno, které bezpečně zachytí pavouka ve vzduchu. Začne šplhat vzhůru a vlákno za sebou sbírá. Proto vždy trpělivě čekám, až se křižák usadí v síti a pak mohu v klidu fotografovat.

Jakmile samička pavouka utká ve vysoké trávě váček pro své potomky, ucítí, že přichází její čas. Nevrací se již do pavučiny, je to zbytečné, nemá čím by kořist spoutala. Při stavbě vyčerpala všechny své zdroje pavučinových vláken. O osud svých potomků a váčku se již nezajímá. Malátná se vleče dál světem a umírá

V přírodě se křižák usídluje stranou od svých příbuzných, každý má svůj revír.

Pavoučí vlákna jsou při porovnání stejné váhy pevnější než ocel a elastičtější než guma. Ke tkaní slouží pavoukovi pět párů snovacích žláz na zadečku, každý pár funguje nezávisle na ostatních. Jeden pár poskytuje suché pracovní vlákno, po kterém se pavouk pohybuje po síti a šplhá nahoru a dolů. Další pár vytváří lepkavé nitě, které pavouk zaplétá do loveckých sítí, třetí pár produkuje jemná vlákénka, která omotají ulovený hmyz. Následuje žláza vylučující lepidlo kotvící suché vlákno, žláza vyrábějící měkký obal vaječného kokonu a snovací bradavky, které splétají různé druhy vláken jak je potřeba.

Mnoho lidí se pavouků bojí nebo k nim mají odpor.

I některých lidí se na první pohled bojíme nebo jsou nám nepříjemní, ale záleží jen na nás, zda chceme tento odstup překonat a pak třeba poznat člověka milého a příjemného. Pokusíme -li se toto udělat i u pavouků, pomalu, pomaloučku...začneme je pozorovat a přestaneme je zabíjet, obohatíme svůj život o nové poznatky přírody a budeme se k ní chovat ohleduplněji.