Ze života ...

Křižák pruhovaný.

V červenci probíhá páření. Samec se zdržuje v pavučině samice, když mu dovolí přiblížit se, vleze mezi ni a pavučinu a spáří se.

Většinou se samici podaří samečka usmrtit a vysát.

Samička začne vytvářet pro své potomstvo pavučinový váček, krásný ovál, který visí volně ve vzduchu, upevněný jen několika podpůrnými vlákny.

A cože skrývá ?

V jedné třetině obalu visí válcovitá komůrka, uzavřená hedvábným víčkem.

Je vyrobena z jemného hedvábí a obsahuje vajíčka křižáka.

Oranžové kuličky tvoří shluk velikosti hrachu.

Samice na stavbě hnízda pracuje hlavně v noci, vidět ji při stavbě se podaří někdy ..brzy ráno.

Vyrobí si nejdříve kostru stavby z několika napjatých pavučinových nitek. Zadeček se pohybuje vlevo a vpravo, nahoru a dolů, zadními nožkami souká vlákno na místo již nakladených vláken,vzniká miska , okraje stále rostou. Do této misky klade vajíčka, až se jimi naplní po okraj. Dalším obalování vytvoří kokon, pečlivě ho přichytí k travinám a práce je hotova.

Pavouk se vzdálí a nevěnuje váčku již pozornost. O ostatní se postará slunce a čas.

Samice naklade 300-400 vajíček, která v prvním roce zůstávají v kokonu, po přezimování se vyvinou v malé křižáky, zdržují se pohromadě a pak se pomocí pavučinového vlákna začnou šířit po okolí. Samice v zimě hyne.

Mláďata nalezneme od května, dospělé pavouky od července do srpna, ale samice až do října.

Někdy jsem pozorovala křižáka tak dlouho, hlavně když nebyl úspěšný v lovu, že jsem neodolala a sama mu chytila koníka. Někdy již byl pavouk tak sytý, že zůstal viset a pózoval mi.

Na závěr.. čekání na další kořist.

Kdokoliv si prohlédne tyto stránky a bude chtít mé pozorování doplnit..bude vítán.