Na loukách letos na jaře převládají křižáci skvostní. Ještě jsem takové množství v naší lokalitě neviděla a nemohu odolat a stále je fotím. Jen nemám čas sedět u počítače a vkládat fotky na web.
Zdravím po dlouhé době, i když vlastně nevim koho, protože mi z mých příznivců vlastně nikdo nezbyl. Dva roky trvalo než jsem 13 let zápisků a fotografií dostala zpět a pomalu a jistě mi je vnučka ukládá sem, na tento blog, ale jsem ráda, že se to podařilo. Už nikdy asi nenafotim tolik hmyzaků, je jich v přírodě čím dál méně a hlavně mě oči po operaci už to nedovolí a vlastně ani ruce už neudrží foťák v klidu, který je potřeba na makrosnímky. A tak jsem se vydala novou cestou. Háčkovala jsem panenky. Větší, menší a nejmenší. Hodně jsem čerpala a z Pinterestu a od ruských holčin. Jsou to opravdu mistryně. A skončila jsem na operačním sále a to s oběma rukama. Pak už háčkovat nešlo. Tedy šlo by, ale ta bolest... Jenže nemohla jsem nechat ruce odpočívat, to by byl začátek konce. Začala jsem se učit malovat mandaly. A potom i kreslit. A potom jsem začala panenky šít.
ARGIOPE BRUENNICHI Křižák je pestře zbarvený pavouk, kterého nacházím na slunném místě s bylinnou vegetací, na trsech nízkých travin.Spokojí se i s malou kořistí, usazuje se všude, kde skáčí kobylky a koníci, poletují mouchy a motýli. Jeho loveckou zbraní je paprskovitá pavučina, ve spodní části sítě, vycházející ze středu, se táhne temná stužka, podpis umělce. U nás se hojně vyskytuje po celé délce regulačního potůčku na jižní straně,kam ho chodím pozorovat..někdy neodolám a chytím mu kobylku,on naoplátku zapózuje a nechá mně fotit. Samice křižáka pruhovaného je velká 15-20mm, samec má 4-6mm. Křižáka jen zřídka najdeme na pevné zemi. Mohutný zadeček jim tam při chůzi a bránil by jim v úniku před nepřáteli.Nejbezpečněji se pohybují ve vyšších polohách a narazí-li tam na nebezpečí, spouštění se jednoduše po pevném vláknu o několik decimetrů níž, a když nebezpečí pominulo, vracejí se na staré místo. Zvláště kobylka, která skáče do okromné výše, upadne často do pasti, zmítá se a neosvobod...
Nastaly změny. I u nás, v naší nadmořské výšce konečně něco rozkvetlo a život v jezírku se rozjel naplno. Rodí se vážky, pulci rostou a rybičkám se daří dobře. Sameček vážky ploské každý den v poledne přilétne, nachytá si mušky a vytvrvale usedá poblíž mého křesla. Stokrát jsem si říkala...už tě nebudu fotit, ale nikdy mi to nedá. Včera jsem si všimla konipásků,kteří každoročně staví své hnízdečko ve štítu domu a zkusila jsem je 150mm vyfotit. I když létali s materiálem celkem pravidelně a foukal docela svižný vítr, vydržela jsem několik jejich náletů a zároveň vyplela ten hnusný plevel okolo jezírka, který roste a roste... V tomto týdnu jsme ještě udělali střechu a navštívili výstavu v Budějovicích, krmili pořád jehňata a jezdili se sekačkou.
Komentáře
Okomentovat