ČÍHALKA POSPOLITÁ

-
ČÍHALKA pospolitá- Atherix ibis je docela vzácná moucha. Je chráněná a je uvedená v červené knize ohrožených živočichů.
Jde o vyjímečný druh,který klade vajíčka do hnízd vytvořených z živých těl samiček vlastního rodu.



Číhalce se také říká hnízdotvorka. Na jaře přilétají samičky nad tekoucí vodu, spojí svá tělíčka pomocí jemných vláken,podobných pavučinám do hnízd - odtud název - a další samičky do tohoto místa nakladou vajíčka.




Původní samičky hynou,larvy se po vylíhnutí živí jejich těly a potom napadají do vody, kde žijí jako dravci.



Žijí v tekoucích vodách ve vyšších nadmořských výškách.



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

VÝVOJ ŽÁBY

-
Obrázek
Blíží se jaro, led v našem jezírku začne roztávat a já jsem zvědavá, kdo přežil. Snad to bude lepší než vloni,protože jsme udělali dost opatření, aby hladina zůstala v jednom místě stále nezamrzlá. Vloni jsem pozorovala a fotila vývoj žáby. Brzy na jaře, jen co slezl sníh a rozkvetly krokusy se objevily žáby. Ropucha obecná se páří docela dlouhou dobu, nenechá se vyrušit fotografem a nerozpojí se ani když je přenesete na jiné místo. To jsem musela udělat kvůli našim psům. Samička ropuchy pak nakladla do jezírka velké množství vajíček mezi zelené listy vodních rostlin a během pár dní jsme měli chuchvalce po celé vodní ploše. Manžel se moc zlobil a chtěl vajíčka odlovit, ale já ho přesvědčila, aby je nechal, že malé žabky, až se vyklubají, opustí jezírko a ještě mu pulci budou vodu čistit. Podařilo se. Zajímavé bylo, že ropuchy se již nevrátily, ale skokan si chodil vajíčka hlídat. Uvnitř vajíčka se vytváří pulec, který se po 10 dnech vyprostí z vaječného obalu a pomocí lepkavého sekretu
Read more »

KŘIŽÁK ČTYŘSKVRNNÝ

-
Obrázek
Křižák čtyřskvrnný - Araneus qaudratus Konečně v noci trochu zapršelo a hned jsem toho využila a šla pátrat po pavoucích. Tento křižák byl neobvykle velký. Normální velikost křižáka je do 1,5 cm, většinou nalézám menší. Tento kolos měl centimetry dva. Bylo okolo sedmé hodiny, seděl na listu a byl krásně pokrytý kapkami. Snad i on si užíval vody, sucho opravdu trvalo příliš dlouho. Sluníčko vykukovalo mezi mraky a přidávalo na intenzitě a kapičky z pavouka pomalu mizely. Opatrně jsem se plížila okolo a čekala, až se křižáček trochu zahřeje a začně se pohybovat po stonku. Dočkala jsem se. Najednou spadl. Protože se pavouků nebojím a klidně je snesu na ruce, sebrala jsem ho, vrátila na stonek k jeho pavučině a domečku a ještě pár fotek udělala. Křižák čtyřskvrnný má na zadečku čtyři bílé skvrny a bývá načervenalý nebo oranžový. Staví kruhovou pavučinu mezi stébly ve výšce asi 50 cm, na konci má z pavučiny utkaný domeček, takové jako paraplíčko, v něm přebývá a čeká na kořist.
Read more »

Křižák obecný

-
Obrázek
Pavouci jsou velice adaptabilní živočichové. Na světě jich je přes 30 000 druhů - 1000 druhů žije u nás. Jsou rozšířeni po celém světě mimo Antarktidu. Základní rozdělení těla : · hlavohruď ( = cephalothorax ) · zadeček ( = abdomen ) Stavba těla A: - Hlavohruď tvoří přední část těla. Vznikla srůstem hlavy a hrudi. - Nese 6 párů končetin: 1. pár - klepítka (=chelicery) - chytání + příjem potravy - mohou obsahovat jedovou žlázu [oranžová barva] 2. pár - makadla (=pedipalpy) - smyslová (především hmatová) + uchopovací funkce 3.-6. pár - článkované kráčivé končetiny Stavba těla B : - Nečlánkovaný zadeček je oddělen od hlavohrudi zaškrcením (="stopkou"). - Na zadečku se nachází: - snovací ústrojí = snovací žlázy - na konci zadečku na ventrální (=břišní) straně těla - produkce tekutiny, jež na vzduchu tuhne a mění se v pavučinové vlákno - průměr cca 0,4mm - existují však i vlákna pevnější než ocelová vlákna - funkce vlákna je stavba pavučin - chytání kořisti, výstelka hnízd, obal v
Read more »