KUDLANKA II.

Kudlanky se řadí mezi větší hmyz s protáhlým, zploštělým tělem. Přední nohy jsou dokonale přizpůsobeny k lovu. Hlava je pohyblivá. Má krátká tykadla, dvě vypouklé složené oči, tři jednoduchá očka a vyvinutá kusadla. Hruď je obvykle protáhlá a pohyblivá, může však být i štítovitě rozšířená. Přední nohy slouží k uchopování kořisti a mají na sobě ostny, ostatní jsou štíhlé a kráčivé. Přední křídla jsou užší a kožovitá, zadní jsou širší a blanitá. Zadeček je zakončen krátkými štěty. Je známý pohlavní dimorfismus - samička je větší než sameček.

Kudlanky jsou známé manželským kanibalismem. Samička často sežere samečka už za kopulace, naštěstí jsou samečci schopni rozmnožování i bez hlavy. Někteří se mohou smrti vyhnout tím, že přinesou "svatební dar", který samičku zaměstná na tak dlouho, aby sameček stačil uniknout včas. Každopádně sameček musí poskytnout první potravu pro budoucí mláďata. Samička si vybírá chráněná místa, kde na podzim naklade vajíčka. Zároveň je pokryje zvláštním lepivým sekretem, který slouží k ochraně vajíček. V tomto útvaru (ootéce) nakonec může být až tisíc vajíček. Na jaře se líhnou larvy, které se zanedlouho svlékají.

Zdroj Wikipedie.

Kudlanka si opravdu pochutnávala...

I nožička jí chutnala....

Když se snažím nakrmit kudlanku, docela se naběhám, abych jí koníka nebo saranče chytila. Ale zaslouží si to za svoje trpělivé sezení, kdy jenom otáčí hlavou a sleduje, jak se pohybuji, ochotně kouká do foťáku a nebo dělá mrtvého brouka..je s ní zábava. Nemá ale ráda stativ. Nevím proč ji děsí, vždy popoletěla kousek dál.

Potravu jí většinou opatrně položím na stonek, kde sedí a podle druhu buď uteče nebo chvíli váhá a potom toho kudlanka využije...normálně spadne dolů jako hruška, většinou se trefí, opatrně přiškrtí kořist svou lapavou nohou,chvíli ji drží a když si je jistá,že jí kořist neuteče,vyleze si kousek výš na chráněné místečko a začne hodovat.

Je to mlsoun..pomaličku vysává svou kořist, labužnicky odtrhává nožičky,zakloní hlavu a vychutnává si jednotlivá sousta.

Když jsem nemohla dohonit saranče, chytila jsem aspoň sluníčko sedmitečné a přesto, že mi ho bylo líto podstrčila jsem ho další kudlance. Sluníčko lezlo po listě a kudlanka ho dlouho pozorovala. Už jsem myslela, že toto sousto není jejím oblíbeným, ale nakonec si ho dala.

Snědla ho do posledního kousku, zkusila i krovky, ale ty jí nechutnaly, tak je jednoduše odhodila.