CESTA NA MORAVU

Těsně před štědrým dnem jsme se vydali za dvojčátky na Moravu. U nás brzy ráno svítilo krásně sluníčko, slibovali jsme si krásnou a příjemnou cestu mimo dálnici, přes Vysočinu.

Již u Kamenice nad Lipou bylo znát, že cesta nebude až tak jednoduchá.

Tady jsme museli zastavit, scéna byla kouzelná.

Námraza přibývala, sluníčko se schovávalo a objevovala se mlha.

přeji všem, kdo zabloudí na můj blog. Přeji vám hodně zdraví, peněz a lásky.

Přeji vám, aby se v novém roce splnilo vše, co si přejete.

Přeji vám, mnoho krásných fotek.

Cesta byla hrozně únavná, ze stromů padaly zmrazky, silnice byla jako tankodrom a když jsme se přiblížili k Třebíči, rozhodli jsme se to vzdát. Zajeli jsme do obchodního centra, posilnili se a rozhodli jsme se dál pokračovat po dálnici.

Hanko tvoje město, nebo spíš okolí nás vyhnalo.

I po dálnici byla cesta hrozná. Mlha, že auto před námi bylo vidět na poslední chvíli, ale musím říct, že řidiči byli tentokrát ukáznění, jeli jsme většinou v rychlém pruhu a pěkně stejnou rychlostí. Jen u Slavkova byla havárka a tak jsme krokem popojížděli asi 2 km.

Najednou mlha skončila, aut na dálnici ubylo a cesta do Kroměříže.. no paráda.

Krajina se změnila, pole a louky byly zelené, teplíčko a na pohled jaro.

Cesta domů vedla již po dálnici a dopadla dobře.

přeji všem, kdo zabloudí na můj blog. Přeji vám hodně zdraví, peněz a lásky.

Přeji vám, aby se v novém roce splnilo vše, co si přejete.

Přeji vám, mnoho krásných fotek.