ŽÍVOT U JEZÍRKA

Naše jezírko pomalu ožívá. Žáby skončily svoje hrátky, bylo zde spousty vajíček, i pulci se vykulili, ale přišlo pár mrazíků a všichni pulci zmizeli. Asi zmrzli.

Vylezly první larvy vážek, jedna to zvládla dobře, druhá opět s defektem. Voda v jezírku je hrozně zelená, filtrace nestíhá a na hladině se začaly objevovat prázdná tělíčka larev vážek. Něco není dobře. Ryb je tam hodně, sice žerou granule, ale na hladině se ukáží jen sporadicky. A ani leknínům se nedaří.

Sameček vážky ploské.

Některé žabí dámy to měly těžké. Samečků bylo víc a tak se často objevovala žabí trojka. Chudák musela ten nápor vydržet i několik hodin. Jedna žába to vydržela dva dny a pak pod samečkem chcípla...on sedět dál,vůbec to nepoznal a tak jsem je musela vyhodit.

Kdo z koho ?

Nebylo kudy dál a tak spadl do vody.

Má připravenou tyčku a lovím hlavně včely, které spadnou do vody, ale mouchy nechávám bruslařkám.

Samička vážky ploské se vylíhla do studeného dne a protože celý den ještě k tomu pršelo, nepovedla se křídla. Seděl dva dny nad vodou a pak jsem ji přendala na azalku, aby měla aspoń hezké prostředí k umírání.

Dalším obyvatelem skalky u jezírka jsou ještěrky. Těch je tady letos opravdu dost.

Nejsou pavouci. A to už zemědělci kosí louky. Pavouci nemají šanci vůbec vyrůst, luční kytky nemají šanci vysemenit a ubývají, motýli nemají na co sedat. Tak to vypadá tady u nás.

Čeho je u nás letos nápadně víc, jsou ptáci. Hnízní okolo zahrady i v zahradě, pod ořechem odpoledne lovilo hmyzáky pět kosů a mí oblíbení konopásci, včera mi nad hlavou přeletěla žluna...až jsem se lekla. Do ořechu buší dva strakapoudi a zůstaly tady i sojky, které jsem krmila celou zimu.