Fotovzpomínky Hana Pokrupová

Inventura nepokračuje, mám moc bolavé ruce. Ale dnes jsem konečně navštívila mého hodného pana doktora, dostala léky a budu čekat, až se mé problémy zlepší a já zase udržím myš a připravím pár fotek. Aby stránka nebyla tak prázdná, přikládám fotku našeho kostelíka s dramatickou úpravou, která vyjadřuje můj současný stav.

Tak nám pomalu končí rok 2011 a já jsem zjistila, že jsem pořád pracovala a honila se za penězi, až mi nezbyl čas na fotografování. Za celý rok jsem fotila asi jenom 76x a v poslední době už skoro vůbec. Léto i podzim uběhly jako voda, ani jsem si je neužila, na houby jsem nechodila, krásné podzimní stromy nevyfotila a ani mé oblíbené hmyzáky nehledala. A tak nyní, když dávám celý letošní rok do zálohy na externí disk, jsem si uvědomila, že jsem ho opravdu propracovala. Tak udělám inventuru a za každý měsíc sem dám pár fotek..pro své fanoušky, ale hlavně pro sebe, abych si připomněla, že takto se žít nemá.

170. výročí železnice v Přerově jsme oslavili i my.Nadace křídlené kolo, pro kterou vyrábíme model zachráněné parní lokomotivy KOMÁREK, nás pozvala na oslavu tohoto výročí a tak jsme strávili dva kouzelné dny v Přerově, mezi starými parními lokomotivami a velmi příjemnými lidmi. Součastí oslav tohoto výročí je i výstava v muzeu J.A.Komenského a přilehlé galerii a mezi exponáty jsou i dřevěné modely našich parních lokomotiv. Zahájení oslav proběhlo na nádraží. Staré parní lokomotivy přišlo obdivovat mnoho lidí a měli co, opravené a udržované lokomotivy byly opravdu krásné. Na vernisáž výstavy v muzeu J.A.Komenského nás odvezl starý dobový autobus a vláčkem TUČOLÍNO jsme dojeli až nahoru. Po městě se pohybovali lidé oblečení do dobových kostýmů a pár strážníků doprovázelo i nás. Zahájení na nádvoří zámku mělo stavnostní ráz, mezi úvodními projevy zahrál zámecký orchestr, škoda jen, že byl rušen zvukem cirgulárky někde v podzámčí. Jenže kdo nechtěl - nenechal se rušit. Výstava ke 170.výro...

V pátém čísle časopisu NAŠE PŘÍRODA je na titulní stránce moje fotka Kudlanky nábožné. Podpořte tento časopis a kupujte si ho. Mám radost.

Dnes to bude o kladení kokonu. Jednu z kudlanek jsem objevila na keři ibišku, kterých je po jižní Moravě dnes velké množství a mimochodem jsou velice krásnou ozdobou moravských vesniček. Jako obvykle jsem jí nabídla něco k zakousnutí, ale tvářila se naprosto netečně, jen otáčela hlavou a to směrem ode mne. Nechtěla o pochoutce vědět ani za hodinu a to mi bylo divné. Břicho měla obrovské a tak jsem zbystřila. Bude klást kokon.... Trpělivě jsem kudlanku hlídala, tentokrát si připravila stativ a dělala zkušební snímky. Svítilo ostré slunce a snímky nebyly dobré..což je vidět na prvním. Pak jsem vzala kus papíru a při každém dalším snímku nastavila samospoušť na 10 sekund a běžela s papírem kudlanku zastínit. Snad se to povedlo aspoň trochu a fotoseriál se bude líbit. Kudlanka zadečkem vypouštěla pěnu a krouživým pohybem vytvářela kokon. Postupně do kokonu kladla vajíčka, pak  ho uzavřela a kokon během několika hodin ztvrdl jako kámen. Kudlanka patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou. Z...

Další díl KUDLANEK a jejich pochoutek. Kudlanka je úžasný tvor, který se podobá chameleonovi. Po větvičkách se pohybuje velmi pomalu, neustále otáčí hlavičku po pohybu, pozoruje vše,co se kolem děje. Sednu si k ní a ona mne zaregistruje, chvíli na mne kouká a když se nehýbám, vrátí hlavičku do své typické polohy a čeká na další pohyb..čeká na kořist. Kudlanka vypouští na svou kořist sliny, které umrtví nervovou soustavu oběti, rozleptává ji a kudlanka postupně konzumuje, zatímco kořist se ještě dlouho hýbe. Kořist většinou šplhá po větvičce - koník nebo saranče - směrem nahoru a vůbec si kudlanky nevšímá.Klidně ji přeleze po zádech a ona trpělivě čeká na svou příležitost. Upřeně na koníka kouká, potom si začne olizovat přední lapavé nožičky, jejich zubatou část, zapře se na zadní kráčivé, mírně se odkloní a potom zaútočí. Sekne po kořisti a buď se trefí, nebo ne. U koníka se to kudlance většinou povede. Když na větvičku sedá moucha, včela nebo vosa je to složitější. Mnoho pokusů kudlan...

Letos jsem se nejvíce zaměřila na fotografování KUDLANKY nábožné. Pavouků bylo u nás strašně málo a všeobecně hmyzáků také. A hlavně jsem měla málo času. Ale Kudlanku jsem si vychutnala a čas si na ní udělala. Dnes to bude o pochoutkách.. Kudlanka moc kněžici nemusí, ale když není co, tak si dá..